V Česku žijí desítky tisíc lidí, kteří si, aniž by to nejspíš věděli, prodlužují život možná až o deset let. Hrají pravidelně tenis, což je, zdá se, právě ten sport, který je ze všech nejzdravější.
Že sport prospívá zdraví a prodlužuje život, samozřejmě dobře víme. Mezinárodní skupina vědců ale ve studii nazvané Copenhagen City Heart Study prokázala, že tenis a jemu podobné raketové sporty prospívají našemu zdraví nejvíc. Pouhé tři hodiny tenisu týdně mohou snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o 56 procent.
Ve zmiňované studii sledovali vědci po dobu 25 let přes 8500 lidí a zjistili, že tenisté mají větší šanci žít déle než ti, kteří se věnují fotbalu, cyklistice, plavání a běhu. I rekreační hráči tenisu žijí v průměru o 9,7 roku déle, než kdyby nesportovali. Badminton například může prodloužit život o 6,2 roku, plavání o 3,4 roku a běhání údajně o 3,2 roku.
Jiná studie, prováděná na dospívajících Britech, to potvrzuje a přidává jednu neradostnou zprávu pro milovníky fotbalu. „Významné snížení úmrtnosti ze všech příčin bylo pozorováno u cyklistiky, plavání, raketových sportů a aerobiku. U fotbalu nebyly zjištěné žádné významné souvislosti.“ Zase tak tragické to ale s fotbalem není, protože i podle Copenhagen City Heart Study umí pravidelné kopání do míče prodloužit život, a to až o 4,7 roku.
Zjevně ale platí, že zejména tenisem ku zdraví. Další studie z roku 2020 říká, že rekreační hráči tenisu, kteří si jdou „pinknout“ alespoň dvakrát týdně, méně často trpí obezitou a mají lepší celkový zdravotní stav. Tenis zlepšuje soustředění, reakční dobu a obratnost a pomáhá také s posilováním rovnováhy těla, takže tenisté se v průměru lépe vyhýbají pádům a zraněním s nimi spojeným. Tenis pomáhá udržovat zdraví kostí a snižuje riziko osteoporózy. Posiluje také pevnost úchopu, což je schopnost, která může naznačovat, jak dobře stárnete. A v neposlední řadě také významně stimuluje lidský mozek, protože nutí k taktickému myšlení a rychlému rozhodování.
Takové běhání, dnes velmi módní a populární, vám také život prodlouží. Hodina běhu vám prý dá navíc sedm hodin žití. Kdo naběhá celkem dvě hodiny týdně, prodlouží svůj život v průměru o tři roky a 70 dnů, jak uvádí například studie zveřejněná před lety v časopise Progress in Cardiovascular Diseases. Ale běhání nemusí být pro každého. Proti takovému tenisu se už na první pohled zdá poněkud nepohodlné.
Výhodou tenisu proti jiným sportům je, že je velmi dostupný, lze ho hrát na mnoha úrovních a v každém věku a téměř i kondici prospívá tělu i duchu. Tenis není tak náročný na vytrvalost a na technické dovednosti jako jiné sporty. Nepohybujete se při něm v nebezpečných výškách či hloubkách. Nehrozí vám většinou, že vás u této hry přejede auto nebo prochladnete od ledu. Ve srovnání s vytrvalostními nebo atletickými sporty se tenis zdá být úplně pohodovým sportem. Samozřejmě záleží na míře elánu, s jakou se mu věnujete.
Není divu, že lidé hrají tenis už tak dlouho. Dokonce už od roku 1275, kdy se hrál ve středověké Francii pod názvem jeu de la chasse (hra na lov), jelikož tehdejší hra napodobovala chytání ptáků do sítí. Jak uvádí encyklopedie, provozovali ji zejména řeholníci pocházející z urozených rodin jako náhradu rytířských zábav. Míčem se trefovalo do branky, kterou hájila služebná strana (service side, proto se podání označuje slovem servis). Hrálo se na klášterních dvorech (francouzsky cour), odtud označení tenisového hřiště jako dvorec nebo kurt.
Zajímavé je, že se tenis hrál nejdříve holou dlaní. Až od 16. století se začaly používat rakety (ze starofrancouzského racachier, vracet míč). V roce 1592 byla v Paříži zaznamenána první oficiální pravidla původní francouzské hry, později je ale Angličan Walter Clopton Wingfield upravil a v roce 1875 si nechal patentovat hru zvanou tenis tak, jak ji známe dnes. O dva roky později se ve Wimbledonu konalo první tenisové mistrovství a dál už to díky Janu Kodešovi, Martině Navrátilové, Ivanu Lendlovi, Tomáši Berdychovi nebo Petře Kvitové dobře známe.
Přes svoji úžasnou historii a nesporné zdravotní benefity ale není tenis v Česku nejpopulárnějším sportem. Tím je zřejmě právě běh, jak naznačují odhady Národní sportovní agentury. Aktivně u nás běhá až milion lidí. Cyklistiku provozuje pravidelně jako sport až 800 tisíc Čechů, pak je tu ten fotbal – asi s 300 tisíci aktivními hráči, hokej hraje asi 120 tisíc hráčů… A tenis? „Jen“ asi 100 tisíc aktivních hráčů. Spolu s těmi rekreačními to bude víc, ale sport číslo jedna to v Česku není.
Navzdory tomu patříme mezi tenisové velmoci. Jsme v tenise dobří. V první padesátce světového žebříčku WTA je dnes hned šest Češek, což je podobné zastoupení, jako mají třeba USA. V mužské padesátce jsou Češi dva, z olympijských her v Paříži máme zlato ze smíšené čtyřhry díky Kateřině Siniakové a Tomáši Macháčovi…
V dlouhověkosti jsme ale ve světě spíše průměrní. Pokud bychom na tom měli zapracovat a pomoci si sportem, tenis je zjevně velmi dobrá volba, říká věda.
